Jak jsem psal diplomovou práci

Dozvěděl jsem se od jedné kamarádky, že optimální doba na zpracování tohoto díla je, dle vyjádření její vedoucí práce, celých devět měsíců. Nechtěl jsem tomu věřit, že to má trvat stejně dlouho jako normální těhotenství. V momentě, kdy jsem začínal vyhledávat už konkrétní informace a psát, jsem měl totiž k dispozici pět týdnů. To stačí tak maximálně na mnohonásobné početí. Hm, počínání stejně vyhovuje mnohem více lidem než ta devítka výše. Začal jsem hledat info a plácat to rovnou do osnovy práce, rešerši jsem měl tímto hrubým stylem napsanou asi za týden, námaha limitně se blížící k nule, pohoda. Dalším krokem postupu v řízení projektu „diplomová práce“ je získání/vytvoření/outsourcing malíčku dat, která bych použil pro praktickou část. V Excelu jsem si vytvořil úchvatný dotazník, postavený pro uživatele blbce - maximálně jednoduše, a tento jsem odeslal v mém vůbec prvním kontaktu s vedoucím práce, od zadání tématu diplomky, před cca rokem a půl, k odsouhlasení, případně připomínkám. Vedoucí mi poprvé zasáhl do mnou zamýšleného konceptu práce, kdy mi rázně doporučil využít pro dotazník webovou službu, namísto souboru v MS Excel. Důvod je jasný, přes webovou službu dotazník nelze zfalšovat, nelze si respondenty vymyslet, a ani upravovat výsledná data. Ano, velmi mě lákala temná strana síly, neboť moje predikce výsledků dotazníku na zpracovávané téma od opravdových respondentů říkala, že výsledky budou jasné a přesné, asi jako myslivcova muška po pěti borovičkách. Nechtěl jsem to, tušil jsem, že to nevyjde vůbec průkazně, protože dost lidí se při odpovídání na dotazník chová značně specificky, a často neodpovídá pravdivě. Ne snad, že by úmyslně lhali, to ne, ale ze sumáře dat, jsem jasně viděl, že každý prosazuje to své bez jakékoliv úvahy širšího kontextu, čemuž jsem původně doufal, že respondenti také dají význam. Nicméně vyhověl jsem vedoucímu a udělal to dle jeho představ, a hned po prvních dílčích výsledcích jsem si uvědomoval krutou pravdu, že má predikce byla naprosto správná a střízlivá, a jako by tomu nebylo dost, volbu škály bodových hodnocení jsem měl zvolenou stejně vhodně jako obutí na beach volejbal v prosinci (ano, hrál jsem na boso :D). No škály budu muset asi potom předělat, no nic, dám si pohov, než to doběhne ten průzkum, týden volna byl fajn, naprostá flákárna. Výsledky jsem pak po zralé úvaze o nevhodnosti zvolených škál znormoval do škál užších, což je naprosto obhajitelné a řekněme „legální“ upravení, zkreslení výsledků určitým směrem. Už už se mi zdálo, že se dostanu k závislosti, v kterou jsem doufal, ne, v píku fakt zatím nejedu, to možná až před státnicema když bude hodně zle, myslím vzájemné závislosti odpovědí na jednotlivé otázky. No, po kompletním vyhodnocení jsem mohl opět konstatovat, že mlácením prázdné slámy jsem získal hádejte co? Prázdnou slámu. No nic, žádný výsledek taky výsledek, tak jsem se jal psát praktickou část práce o tom, jak sem několikrát opakovaně se zdravým entusiasmem tu prázdnou slámu vymlátil, a sem tam našel nějaké to zrno, dále to chce doplnit hezky grafíky, okomentovat a splácat tabulky pro nezbytné komparace. Ve volných chvílích, kdy jsem přemýšlel jak to nejlépe navléknout tak, aby to vypadalo, že jsem něco zjistil, jsem doplňoval teoretickou část o různé ptákoviny, co mě napadly. Potom jsem celou práci zrevidoval, doupravil, a poslal s označením potenciálně finální verze vedoucímu (v tématu práce bych o tom mluvil jako o RC - Release Candidate verzi), s dovětky, že chybí pouze závěr a citace, což není problém doplnit v relativně krátké době. Nicméně pan vedoucí mi podruhé zasáhl do práce připomínkami. Některé byly pochopitelné, s kterými jsem počítal, jako příliš dlouhý úvod, některé méně, jako že je hrubá chyba, že mi tam chybí citace, což jsem mu sám psal, že to není chyba, ale pouze ještě nedoplněné, a některé vůbec – v podstatě napsal, že praktická část je v této podobě pro něj nepoužitelná. No to si dělá prdel. Mám ani ne 14 dní do termínu a on mi napíše tohle. Že tuhle osnovu sám schválil a odkejval při zadávání tématu, na to sere pes. Na stupnici vyndanosti mám v tu chvíli asi devět bodů z deseti a nevím, jak udělat tu praktickou část lepší, pomocí jeho podnětu, který mi v mailu uvedl. To, co mi navrhuje, je podobné aktu, kdy by se domácí slepici přišil psí ocas, a očekávali bychom, že bude normálně snášet vejce, a ještě u toho vesele vrtět ohonem. Přemýšlím, jak tam ten ocas přišít. Tohle byla věc, co mi zabrala asi nejtěžší přemýšlení, jak to přišít k tomu celku. Nakonec jsem to vymyslel slušně, ocas drží, vejce tam jsou, ale ocasem vrtět i přes enormní snahu fakt nejde. V překladu: implementoval jsem tam prvky, které požadoval, ale do práce se to absolutně nehodí a funkčně to je té práci téměř k ničemu. Týden před termínem posílám tu verzi slepicopsa ke kontrole. Jak jsem byl zvyklý, že odpovídá včas, vždy ještě tentýž den, tak tentokrát si dal pan vedoucí na čas. Naštěstí ne tolik, ale dokázal mě lehce znervóznět. Nakonec schválil, a já mohl ještě v práci tisknout a celých 24hodin před termínem, ve škole odevzdat. Happy end, teď už jen doufat, aby tu práci pánové vedoucí a oponent skousli, a bude hotovka. Pak už jen zkoušky a státnice. Momentálně mi zbývá poslední zkouška. Tak snad to už doklepu…

J