...aneb jak jsem ze sebe udělal nevědomky hulváta...
Šel jsem dnes na poštu, s dopisem, doporučenkou a dodejkou... potřeboval jsem, aby psaní dostala přímo na stůl určitá osoba. Mačkám tlačítko "příjem listovních zásilek", beru číslo 113 a jdu doleva, k přepážkám. Čekal jsem jen pár minut, než jsem začal blikat, abych se dostavil na přepážku 3. Došel jsem tam, a podávám pánovi (který má jednu ruku v zápěstí buď ufiknutou, anebo zakrnělou) dopis a říkám : "Prosím doporučeně, dodejku, a především do vlastních rukou, děkuji." Na to se pán zarazil, podíval se na mě, a sjel mě, že nemám dodejku nalepenou na dopise, že se to musí, a kdo to tam má za mě nalepovat. Tak přesně teď, v tuhle chvíli, mi došlo, co jsem tomu chudákovi řekl. Omluvil jsem se, zaplatil, a šel radši co nejrychleji pryč. No bohužel, sice trochu drsnější humor, ale opravdu to nebylo úmyslně... tak mě nezatracujte :)
... asi bych se neměl divit, když ten dopis skončí podobně jako ty v tom starém tunelu pod nádražím v Břeclavi, že...
J
pondělí 17. března 2008
Jedna ruka netleská
Štítky: Zkušenosti
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat