Příjemně relaxovat se dá mnoha způsoby. V zásadě se relaxační činnosti dělí na aktivní a pasivní odpočinek. Já osobně preferuji aktivní. Proto jsem se dnes ráno, po nedospané noci, rozhodl, že si dám plaveckou. Vlezl jsem tam cca v 9.35, přes sklo jsem zběžně spočetl lidi, abych nešel do přecpaného bazénu, dal zálohu, dostal klíček a šel. Převlíknout do plavek, rychlá sprcha, a už plavu. Lidí sice není tolik, ale co jsem trestuhodně opomněl, je kontrola věkového složení. S hrůzou zjišťuji, že se s mým příchodem krutě zvyšuje směrodatná odchylka, a s ní i ostatní charakteristiky variability, pokud zkoumáme znak "věk". Pro nestatistiky : plavecká byla plná doochodců. Zpočátku jsem měl štěstí, že jsem našel volné místečko vedle dráhy č.6. To nemohlo samosebou vydržet navždy. Asi za deset minut, přišly tři trojice babek, které plavaly vedle sebe v jedné lajně, a vůbec je nevzrušovalo, že kvůli nim nemůže nikdo jiný plavat tak nějak rovně. Plaval jsem tedy slalom. Ne, nesnaží se lidi okolo nasrat, jen jim to prostě nedochází. Hlavní jsou ony, miss '55, ostatní je nezajímají, můžou jim třeba políbit záda. Výborné taky je, když se v půlce bazénu zastaví, a začnou probírat nový tv recept, samozřejmě zastaví všechny, pokud možno v jedné linii, aby vytvořily co nejširší překážku. Když jsem obplaval asi potřetí tuto překážku, radši jsem plavání nechal a šel k vířivkám. Plno. Opírám si hlavu o okraj bazénu a ptám se zoufale "proč já?". Pár rentiérů odešlo a tak jsem se rozhodl zkusit štěstí a nervy podruhé. Uplaval jsem asi pět bazénů a přišla asi nějaká dívčí škola. Dívčí škola pro otylé. Za co mě pánbůh trestá? Do vln vskočil první hrošík, a tsunami mě odnesla skoro na druhou stranu bazénu. Odplaval jsem ve vlnobití a za radostného smíchu děvčat dalších asi pět bazénů, a byl jsem vyčerpán. Když na mě navíc jedna velrybka ještě mrkla, utekl jsem radši pod delší sprchu... a dom.
Takže dobrá rada... plavecká v Teplicích v pondělí v půl desátý ráno - nikdy !!!
J
Žádné komentáře:
Okomentovat