Jak jsem zkusil nový lokál...

Už delší dobu jsme s kámošem uvažovali, že na pravidelnou šíšu zajdem jinam. Přece jen, ono 53ti minutové čekání na Alexe, než udělá a donese vodnici, docela nasere. Místo Dobré Čajovny, jsme zašli do nové, arabské, čajovny Alladin, za Kamennými lázněmi.
Vešli jsme dovnitř, tam prázdno, slečna obsluha se zvedla a šla k nám. Objednali jsme si hned, ač byl výběr velmi zapeklitý, byly totiž celkem dva druhy tabáku, z nichž jeden ke zblití, a jablko. Takže jabko. Co čaj k tomu? "Nooo, máme tu normál zelenej, černej, s mátou, bylinkovej" ... a ještě říkala nějakej další, jehož název zněl exoticky a už si ho tedy samosebou nepamatuju. Tak přesně ten jsme si dali. Prohlídl jsem si interiér, a nutno konstatovat, že nebýt kvalitních sedaček na zemi a opěradel, bych řekl, že jsem v koloniálu se smíšeným zbožím. Chlaďák s mlíkem a na pultu chipsy, mi v čajovně připadají lehce mimo. Ehm... takže šíša byla hned, neboť se s přípravou tabáku slečna evidentně nepárala a čaj byl taky v cuku letu. Rychlozápalnej uhlík a šíša utěsněná papírem. No prostě kvalitka. Šíša celkem i chuťově ušla, aspoň zezačátku. Ochutnal jsem čaj, na což můj obličej reagoval stažením všech periferií do středu xichtu (chutnalo to trochu jako citron s višní nebo malinou, ale hlavně a především ten citron). Nasypal jsem na dno asi dva centimetry cukru a po locích se tím mučil. Vrcholem všeho, byla slečna obsluha, která si v křesle vedle, zapálila cígo.
Kouřili jsme a mučili se čajem asi hodinu a pak s díky ze slušnosti a bez 180ti korun z peněženky jsme radši odešli.
Tímto vypisuju výběrové řízení na čajovnu v Teplicích...hodinu se mi na Alexe čekat nechce, a platit víc za arabskou nekvalitu se mi taky nechce...víte o něčem? Nebo si budu muset založit vlastní?
Ach jo...

J