12.1. Další Žižkovský florbalový víkend...

Dnes to není článek z prudké nasranosti... ta prudká už celkem opadla... leží pod stolem v hospodě na Petřinách, kdyby ji někdo hledal. Ale ani přesto nebudu moc pozitivní. Ta prohra mě prostě sere. Takže o co v obou odehraných zápasech šlo...
První zápas jsme hráli od 9.10 se Spartakem. Jestli si vzpomínáte na můj článek o prvním pražském florbalu, tak to byli stejní soupeři. Chtěli jsme tentokrát vyhrát. Bylo nás vcelku dost, tři útoky, dvě obrany a Vojtinho za náma v bráně. Hrál jsem naštěstí beka, s Mikeem, takže pro mě ideální post a ideální kolega. Soupeři nehráli nic extra, nutno poznamenat, že stačilo udělat na ně vepředu bububu a hned ztráceli balony. Napadáním jsme získávali spoustu míčků. K mému překvapení jsem otevřel střelou z větší dálky skóre, přišlo mi, že si gólman možná i tu střelu srazil do brány sám. Po mě se parádním golfovým úderem trefil Michal(Racek), a čistým hattrickem se předvedl Markus. Soupeři se sice snažili, a stahovali náskok, ale herně na nás nestačili, a zaslouženě jsme tenhle zápas vyhráli 5-3. Po zápase jsem si doma pouze prohlídl svůj zelenofialový palec na pravé noze, a šel jíst a lehnout si, regenerovat na odpoledne, kdy nás mělo být už méně a čekat těžší soupeř.
Druhý. Uf. Ani se mi nechce psát... Hráli jsme proti ambiciozním Wizards DDM z Pé desítky. Před zápasem machrovali posilama a juniorama z A-týmu. No a co. Lítali tam sice fakt slušně, ale musím nás pochválit, že i v devíti lidech, jsme lítali s nima. V první třetině jsme měli i pár šancí. Těch postupem času sice ubývalo, ale pořád platilo, že jsme soupeře nepustili do vyložených šancí. Bránili jsme výborně, prakticky všichni bojovali, zodpovědně se vraceli. Hlídali jsme si hráče a Wizardi často neměli komu rozehrát. Jenom ty střely z dálky šly hůř bránit, přece jen, proti takhle hrajícímu soupeři nejde moc napadat. Část střel šla mimo, část skončila nám bekům na nohou (já mám pět razítek, kdo dá víc?:D), a zbytek likvidoval vynikající Vojta. Dostali jsme po standartce na 0-1, kdy jsem nestihl vyběhnout ze zdi proti střelci. Podle mě byla možná chyba to, že si nás postavil Vojta do zdi moc - tři, ale těžko říct, jak by to dopadlo, kdybychom to udělali jinak. Vojta po zápase říkal, že v tuhle chvíli měl chuť přestat chytat. Naštěstí nepřestal. A já chtěl o to víc srovnat. Věřil jsem tomu, znám kluky z TP a vím, jakou máme spolu sílu, jak máme tuhej kořínek. A za pár minut už měl Markus ruce nad hlavou, když parádně trefil horní růžek odkryté brány. V tuhle chvíli jsem měl sil opravdu na rozdávání. Stále jsme bránili výborný výsledek, a stále to šlo, stále to mělo šťávu. Ovšem pak se to stalo. Stál jsem na levém beku a hlídal si svého hráče, a jen viděl, jak se jeden ze soupeřů rozeběhl středem pole s balonem. Blesklo mi nevím proč hlavou, že je zle, asi předtucha. Na moment mě i napadlo nechat svého hráče napospas volnému prostoru a vyběhnout tam toho rychlíka sejmout. Neudělal jsem to, a on opravdu rychlostí prošel a z pravé strany prostřelil Vojtu. Tohle se přihodilo 19 sekund před koncem. Zbylý čas sice snaha byla, ale gól už ne. Opravdu velmi hořký konec, 1-2. Byl jsem hodně naštvanej, takhle už jsem dlouho nebyl. Nezasloužili jsme si prohrát, za to, co jsme předvedli.

Hodnocení? Výkonově pro nás hodně kvalitní turnaj, chválit už nechci, je to zbytečný, viděli jsme, co jsme hráli a to nás musí těšit samo o sobě, nezávisle na výsledcích... a nadávat už tuplem nebudu... potěšil mě celkově přístup a nasazení týmu. Jen jedinou výjimku pro rejpnutí jsem v paměti našel... Myslím, že příště, může jít hrát radši za Áčko, kde možná nemá sebevědomí tak vysoko. To je můj názor, tak se mi jevil...Toť k nám vše. Co se rozhodčích týče, nebýt poslední třetiny druhého zápasu, kdy značně tlačili naše soupeře (neodpískaná malá domů, naše vyloučení např. za vzdálenost, několik otočení faulů) to byl relativně slušně odpískaný turnaj, mnohem lepší, než dědeček hříbeček z prvního turnaje :D
... takže hoši, tyhle výkony to chce co? no to chce udržet !!! :D

J