9.12. ... velký třesk jízdného a jízdních řádů

Než bude řeč o převratných změnách, které nás po datu 9.12. ve vlakové přepravě čekají a neminou, musím zmínit jeden neuvěřitelný fakt. Byl jsem svědkem zázraku - Emil to ve čtvrtek stihnul. Sice úúplně na hraně(zpoždění 15 minut), takže jsem v Přerově přesprintoval nádraží a téměř naskakoval do odjíždějícího přípoje...ale stejně... jsem nadšen a spokojen a překvapen a uchvácen a ještě mnohem víc, z toho, že se to přece jen jednou povedlo.

Takže k těm změnám. Změnily se jízdní řády, jako každoročně. Přibylo a ubylo pár spojů, samozřejmě. Většinou to byly jen kosmetické úpravy, takže nic převratného. Avšak i tyto malé změny by měly rok od roku zvyšovat kvalitu služeb nabízených Českými Drahami. Mého cestování se toto dotkne v podstatě jen u cesty k a od mé milé. Přesně v den D jsem jel z Vítkova zpět do Prahy. Mrknu na idos a jaké je mé překvapení. Cesta se má výrazně zkrátit, asi o hodinu, a to použitím vlaku IC Jan Perner(nevíte někdo kdo to vlastně byl?:-/) ze Suchdola do Prahy. Podíval jsem se detailněji na trasu a časový rozpis. Nezdá se mi, že by se téměř hodina cesty smazala jen tím, že se vynechá zastavení v Přerově, Chocni a Ústí nad Orlicí.
Na nádraží si koupím jízdenku, která mě na InJunior vyjde stále nejlevněji, avšak o 29 korun dráž než doposud, ale zase na druhou stranu už teď nemusím pro jízdu IC příplatek. V Suchdole tedy vystupuji z couráku, který jel stejně dlouho jako dřív, jen byl posunut o 15 minut proti směru hodinových ručiček. Koukám na tabuli, můj IC má 5 minut... pohodička, počkám si. Jím banán. Jdu vyhodit slupku do koše a je tam 10, okamžitě přebliklo na 15. Hm. no co, to se stává přece u vlaků běžně, takových pár minut. Vytahuji mobil a krátím si dlouhou chvíli ... 25. Procházím nádraží a nevím do čeho bych píchnul. 30. 35. Vlak přijel.
Čekal jsem na ňho jsem úplně vepředu, první vagon druhé dveře. Otevírám dveře, z nich vypadává cestující, který se okamžitě dere zpět. Hm. Takže si zahraju opět na sardinku a budu, pln euforie, že jsem se vůbec vešel, čichat odér záchodků. Super cesta. Po hodině, v Olomouci, jsem si naštěstí sednul. Opravdu naštěstí.
Ikdyž. V narvaném vlaku se asi jednu dvě sedačky přede mě, do uličky, postavila nějaká smažka. Abych byl genderově přesný, byl to smažák, 25-30tiletý. Bágl zahodil pod nějakou sedačku, nasadil sluchátka, zavřel oči a smažil. Takový technodance jsem dlouho neviděl. Zvlášť v jedoucím, přeplněném vlaku. Za chvíli se kolem smažky udělalo místo, takže jeho kreace mohlo obdivovat více lidí. Nekoordinované pohyby končetin občas doplnil nějakým hlasitým pěkně usmaženým výkřikem. V momentě, kdy padl na klín jednomu cestujícímu, tak mu nějaký chlápek vedle sundal sluchátka a řekl, ať jde zatancovat na konec vlaku, do první třídy, že tam na ňho čekaj. Docela jsem zíral, protože smažka se sebral a začal se rvát plným vlakem dozadu. Výborně. Teď možná usnu. Ano, opravdu jsem na asi 5-10 minut usnul. Do doby, než se přímo za mnou probrala hluchoněmá slečna a začala komunikovat se spolusedícím. Nechci vypadat jako nějaký sobec nebo netolerantní omezenec, nebo jak to nazvat, ale i přesto musím pronést, že poslouchat dušené hlásky této krásky mi mír v duši nepřineslo. Chtělo se mi spát. Opravdu proti ZTP nic nemám, sám bych se s ní taky určitě chvíli bavil, handicapovaným se musí pomáhat. Bohužel se mi chtělo strašně spát. Mé zbožné přání bylo vyslyšeno asi na 10 minut, a to než se dojelo na nádraží do Prahy. Musím poznamenat, že jsem usnul ne tichem, ale už vyčerpáním. Zpoždění bylo 34 minut.
Dorazil jsem domů sice o něco dřív, ale kvalita cestování se jemně zhoršila(jo, pořád to může být horší). A zaplatil jsem o 29 korun víc. Co se týče mé stížnosti z minula, lidé jsou patrně posedlí blahem a komentují služby ČD v takové míře, že dráhy nestíhají odpovídat. Snad to brzy napraví, opravdu se na konfrontaci těším...

J