Opět jsem se stal obětí jevu na drahách zcela náhodného a výjimečného. Zpoždění. Delay. Verspätung. Retardé. Nebýt tak trochu retard, vůbec by mě nenapadlo, že se něco takového může stát. Vlaky přece jezdí odjakživa včas, spolehlivě, bez problémů. Můžeme si užít komfort kožených sedaček, čistého WC, příjemných, vstřícných a dobře informovaných průvodčí. Vůbec si užíváme nezvykle kvalitních služeb za skromný halíř - ve formě úhrady jízdenky, a neviditelného výpalného pro plusovou stranu státního rozpočtu. Cestu snad může znepříjemnit jen škaredý výhled do krajiny. Sečteno podtrženo, rozhodnutí bylo jasné. Využiji pro svou cestu znovu vlak. Trasa zní Praha Hl.n. - Vítkov. Děkuji bohu a programátorům systému idos.cz za kvalitně odvedenou práci. Doufám, že stát penězi ani na této oblasti veřejné hromadné dopravy nešetřil. Zadal jsem do formuláře čas odjezdu 8:00 (dne 21.9.2007) a během vteřiny jsem měl na skle výsledky hledání. Mým záměrem bylo dorazit do cíle své cesty zhruba hodinu po poledni. Výsledky mi ukazovaly toto. Po kliknutí na předchozí a následující spoje jsem viděl téměř samá Pendolina. Naše dráhy odvádí opravdu lidem ohromnou službu a chtějí nám dopřát co nejvíce kvality za rozumnou cenu. Jsa za sociálně slabších poměrů, šetříc i na toaletním papíru, rozhodl jsem se vlak, kterému se svého času říkalo Grossova střela(zaslechl jsem to někdy dříve od milých, tichých spolucestující), kvůli příplatku vyřadit z možností. zbýval jediný spoj. 6:55 z Prahy. Nechtělo se mi věřit, že nejede nic jiného. Zkusil jsem hledat znovu, avšak s rozklikem tlačítka "více" na úvodní straně hledání. Jsem to ale hlupák, že jsem si nevšiml možnosti si vybrat, jakými vlaky cestovat nechci. Rozhodl jsem se tedy využít rychlíku číslo 627 Emil Zátopek, který podle informací nečeká na žádné přípoje, dále přestoupit v Přerově na rychlík 737 a poté v Suchdole nad Odrou použít osobní vlak 13308. Na přestupy bylo 6, resp. 15 minut času. Pro orientačně vyspělého sportovce není ani minuta problém. Nastoupil jsem v Praze do vlaku, pustil si do uší něco málo oblíbené hudby a zaluštil se do vystřižených křížovek. Cesta ubíhala rychle, jen mezi Zábřehem a Olomoucí jsem zaznamenal Emilovo výrazné zpomalení, inu, průvodčí asi vezl krom svých vajec ještě plato slepičích, takže požádal patrně strojvedoucího, aby přizpůsobil tempo jízdy. Za Olomoucí jsem zastavil průvodčího a zeptal se, ne na to jestli dovezl svá vejce v pořádku, ale zda opravdu v Přerově bude čekat rychlík z Brna směrem na Suchdol. Nedá mi to nenapsat, že průvodčí příjemně voněl tabákem, a byl na něm vidět zápal a chuť pracovat. Jeho odpověď mě zaskočila. Velmi mile a vlídně mi řekl, že "nemá tušení", ale že to Emil nejspíš nestihne. Za chvíli jsme dojeli do Přerova a přípojný vlak opravdu nikde. Emil to nestihl. Od spolucestujících jsem se dozvěděl, že se můžu Emilem svézt až do Hranic, což je zastávka, kterou bych stejně projížděl v druhém vlaku. Zůstal jsem tedy stát na jednom z mnoha volných míst, u záchodků, vonících po lučním kvítí. Zanedlouho přišla protivná průvodčí, a nutila mi své rady jak se dostat do cíle i bez Emila. Dokonce si dovolila mi i vstrčit do ruky vytištěný papír se spojem, který bych měl využít. I přes toto drzé jednání jsem dráhu stále miloval. Téměř dvouhodinové čekání v Hranicích na Moravě mě vůbec nerozhodilo. Jen škoda, že jsem nemohl pobýt déle, abych si stihnul prohlédnout i centrum města. Život je někdy zkrátka pes. Nasedl jsem tedy ve 14.30 do osobního vláčku, který mě za 13 minut dovezl do Suchdola. Zbývala mi bohužel už jen cesta do Vítkova. Nasedl jsem do tmavočerveného motoráčku a čekal na odjezd. Došlo mi, že motoráček bude čekat na zpožděný brněnský rychlík, který měl dle tabule nezvyklé 30ti minutové zpoždění. Počkali jsme pro jistotu o pár minut déle, kdyby se náhodou někdo zpozdil. Blaho cestujících je pro České dráhy samosebou na prvním místě. Do cíle jsem dorazil v 16hodin 25 minut. Cesta byla vskutku nádherná, byl jsem příjemně unaven 146 minutami cestování a čekání navíc. Dejte na mě a jeďte také vlakem. Ten zážitek za to opravdu stojí. A ač je toho plná televize, nikde jinde nedostanete tolik volných minut zdarma jako u Českých drah ;)
J
pondělí 24. září 2007
České dráhy : Apokalypsa
Štítky: Zkušenosti
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Už dlouho jsem se nepobavila nad něčím takovým, naposled u knížky od Šimka a Grossmana a jejich Povídek:))) Stáňa:)
OdpovědětVymazatJo tak tohle je takys dobrý :D Souhlasim se Stáňou.. Né s tim Grossmanem, ale s tim, že sem se takenc dlouho nepobavila.. Dybys tohodle napsal víc, tak to máš skoro jak knížku.. Co vydat nějakou knížku vo ČD? :D dotTed_tiGHTs
OdpovědětVymazatMyslim ze toho na knizku mam zatracene malo:D
OdpovědětVymazat