Bitva o kótu EHE17E aneb zápis rozvrhu

Pondělí odpoledne, 24.9.2007

Armáda obsadila místo, kde měla být položena a odpálena nálož přesně v 17.00, již několik desítek minut předem. Byly stanoveny i další cíle, a to po explozi obsadit místa pod kódovými názvy ENE18E, ELX20E a RTX05Z. Vojáci zkoumali terén, čas velkého třesku se blížil. Bylo cítit napětí. Těsně před pátou se objevil nepřítel. Jeho vpád byl více než překvapivý, svěřenci gen. Studenta museli vyklidit pozice, aby zachránili holé životy. Obléhání začalo. Odhodlaný nepřítel srdnatě bránil EHE17E. Student se pokusil několika výpady menších oddílů vniknout do týla nepřítele a odpálit nálož, bezúspěšně. Čas běžel a generál ztrácel trpělivost. Nařídil frontální útok na kótu. Rota se rozeběhla k vrcholu. Kolem uší hvízdaly kulky a minometná palba devastovala terén. Armáda sice postoupila, avšak za cenu velkých ztrát. Vrchol byl na dohled. Student nebyl z minulých bojů zvyklý čekat, nebo dokonce být poražen. Předal velení svému prvnímu důstojníkovi. Viděl možnost jak se dostat k náloži. Byla by to ovšem náhoda, kdyby tato strategie vyšla. S pár vojáky se ukryl za nedalekou skálu. Byl odtud viděl odpalovací mechanismus nálože. Dobrý sprintér by byl u nálože za 30 vteřin, nějakých 250m to bylo. Generál si vzal vojína Paketa stranou, a vylíčil mu svou představu o odpálení nálože. Ostatním nařídil rozmístění po blízkém okolí v palebných pozicích. Paket znal svou povinnost, toto byla důležitá bitva, která se odehraje jednou za půlrok. Věděl, že na to má. Byl nejrychlejší v testech. Sundal batoh, odložil pušku, vzal si do ruky svou pistoli. "Teď je to tady, na tohle jsem celou dobu trénoval, kvůli tomuhle okamžiku jsem absolvoval výcvik", odkládá přilbu. Zabodává nůž do země. Opakuje si: "Tohle je ono. Dokážu to." Generál se na něj podíval. Tenhle pohled je spíše otázka "Můžem?". Paket kývl. Nadechnul se. Ozval se generálův řev "krycí palba". Paket vyrazil k vrcholu. Ne nadarmo se mu přezdívalo "Speedy". Nepřetržitou krycí palbu doplnil vyprázdněním zásobníku do křoví odkud se poté vysypalo i tělo. Zahazuje pistoli. Probíhá mezi stromy, porost mu poskytuje alespoň částečné krytí. Vrchol je na dosah. Koutkem oka vidí nepřítele, jak se za ním otáčí. Je to otázka setin sekundy, a lidské vůle. Paket dostává zásah do zad, zbývá pouhý kousek, leze po čtyřech k roznětce. U nálože dostává druhý fatální zásah, avšak s posledním výdechem mačká detonátor. Je mu jedno, co bude následovat, je spokojený, že splnil nejdůležitější úkol. Nálož exploduje a bere s sebou i vojína a velkou část nepřátel. Generál nařizuje postupný útok. Bitva je nyní téměř u konce. Ochromený nepřítel se stahuje, a generál obsazuje postupně všechny určené pozice. Je si vědom jak důležité toto vítězství je, a ví, že se o to zasloužil jediný člověk - vojín Paket.

Čest jeho památce...

J