Ano, chci si jen ulevit.
Začnu jiným slovem, než "čas", ale na konci odstavce ho sem zatáhnu. Prachy. Prachy a zase prachy. Poslední dobou mi připadá, že se ten život točí jen kolem nich. Není to pravda, resp. neměla by být. Ale ta doba a společnost a konzum všude okolo, nás k tomu prostě nutí. Není nad to, si třeba nový notebook přepočítat na hodiny strávené v práci, na hodiny života, které nás ten materiální statek stojí. Ten lidskej čas, co tu máme, by měl být cennější než peníze, ale když si tam dám nějaký fér směnný kurz, tak životním časem jde taky dobře poměřovat hodnota věcí, pravda, že ještě přes mezistupeň peníze a práci. No, filosofické kecy stranou, a zkusme to přes sportovní žargon...
Už jsem něco trochu podobného psal, vím, snad mi to mí čtenáři odpustíte, snad i všichni tři...
Poslední dobou se dostávám pořád do situací, kde to je kdo s koho a je to o prachách. Prostě jako hokejový buly. Jedna strana proti druhé, jedna helma proti druhé. Jedna dutá hlava proti druhé. Vím, že to umím vyhrávat, nebo minimálně neprohrávat. Ale doprdele proč to dycky musí bejt takovej boj? Dyť jde jen o prachy, tak proč nezačít rovnou podáním ruky a oba soupeři na tom buly trochu neuberou, dyť nejde o život, je to jen hra, sport, exhibiční match, žádný finále playoff extraligy. Nikoho to životně nepálí a jeden nemusí toho druhýho přece kopnout, když se rozhodčí nedívá. Proč tedy začínat vždycky s tím, že jeden řve z plných plic "černá" a druhý "bílá". Proč rovnou nezačít někde kolem šedivý... Převedeno do reality: fascinuje mě, jak lidi, kteří spolu třeba řeknu 8 let obchodně vychází, jsou schopni si vzájemně navrhnout něco, co je úplně mimo realitu, a je to finančně tak moc jednostranně výhodný/nevýhodný, že to je buď vtip, nebo výzva k boji... lepší říct básnicky facka do tváře. Ale on to vtip není. U toho buly by se hodilo říct... jako plivnutí do ksichtu. V těchhle situacích by u normálních lidí často nezbývalo, než to vzít sportovně, a o to víc zabojovat potom.
Poslední dobou se dostávám pořád do situací, kde to je kdo s koho a je to o prachách. Prostě jako hokejový buly. Jedna strana proti druhé, jedna helma proti druhé. Jedna dutá hlava proti druhé. Vím, že to umím vyhrávat, nebo minimálně neprohrávat. Ale doprdele proč to dycky musí bejt takovej boj? Dyť jde jen o prachy, tak proč nezačít rovnou podáním ruky a oba soupeři na tom buly trochu neuberou, dyť nejde o život, je to jen hra, sport, exhibiční match, žádný finále playoff extraligy. Nikoho to životně nepálí a jeden nemusí toho druhýho přece kopnout, když se rozhodčí nedívá. Proč tedy začínat vždycky s tím, že jeden řve z plných plic "černá" a druhý "bílá". Proč rovnou nezačít někde kolem šedivý... Převedeno do reality: fascinuje mě, jak lidi, kteří spolu třeba řeknu 8 let obchodně vychází, jsou schopni si vzájemně navrhnout něco, co je úplně mimo realitu, a je to finančně tak moc jednostranně výhodný/nevýhodný, že to je buď vtip, nebo výzva k boji... lepší říct básnicky facka do tváře. Ale on to vtip není. U toho buly by se hodilo říct... jako plivnutí do ksichtu. V těchhle situacích by u normálních lidí často nezbývalo, než to vzít sportovně, a o to víc zabojovat potom.
Mě to ale už nebaví tahle čistá, férová hra, kdy sice nakonec dosáhnu svýho, ale musím trpět zbytečně tvrdou hrou soupeřů a přehrávat je technicky až v prodloužení. Tohle by mě stálo sakra hodně hodin v práci. Přitvrdím. A věřte mi, že takovejhle plivanec do ksichtu co jsem dostal, si nenechám líbit a protistraně to osolím. A dost možná šáhnu i po pepři. Nebudu se zdráhat zvednout ruce až k helmě a v případě potřeby ty rukavice shodím. Shodím. Nebojím se. Cejtím, že teď potřebuju bojovat, o víc věcí.
Fear gets you killed, anger keeps you alive...
J
Žádné komentáře:
Okomentovat