Žižkovskej florbalovej víkend číslo 3

Jsem úplně hotovej. Fyzicky. Je mi blbě. Bolí mě v krku, chrchlám.
Docela rád bych psal z postele, ale nemám tak dlouhej drát ke klávesnici :( , moje zlatá bezdrátovko kde jsi?!? ...

Takže, tento turnaj se měl hrát v pražských Štěrboholech, a mělo se hrát od osmi, a pak po obědě. Pro mne osobně to znamenalo vstávat v šest, z čehož jsem nebyl moc odvázanej, navíc když vezmu v potaz, jak mě ráno bolelo v krku, tak to bylo tuplem na prd. Dojeli jsme do nové, výborně vybavené haly s výtečným povrchem asi deset minut před zápasem. Tento turnaj jsme byli poprvé bez lodivoda Vojty, takže se kormidla vedoucího ujal Michal. Vyplnili jsme soupisku a rozdělili si pozice. Konečně jsem se dostal při nedostatku beků na svou oblíbenou pozici. A lepšího parťáka než Mikeeho jsem si taky přát nemohl. V podstatě celý zápas jsme byli lepší, kluci vepředu rychle střídali a dobře makali, a drželi termixy pod tlakem. Já osobně jsem si byl vzadu dost jistej, obešel mě protihráč jeden na jednoho jen dvakrát, a to jsem se ještě jednou stihnul vrátit. Co mě zamrzelo byl fakt, že jsem opět mohl z dálky párkrát skórovat, ale rány šly nad. Taky nepotěšil smolný vlastní gól, kdy jsem chtěl odtlačit soupeře od brány a přitom stehnem tečoval střelu za Mojžova záda. Mojža chytal výborně, býval by zasloužil shutout. Takže do příště zkusit potrénovat to štěstíčko a taky trochu střelu. Po této konečné výhře 7-2 jsme šli na jídlo do blízké hospody, kluci si dávali guláše, já jsem zmohl jen nakládaný hermelín.
Na druhý zápas nás dorazilo ještě méně, než jsme čekali, oba Michalové, ani kapitán nebyli. Kapitán tedy sice dorazil, ale pozdě, takže nám moc nepomohl. Obránce jsme hráli tři. Útoky byly dva kompletní. Tenhle zápas mi už nebylo vůbec dobře. Sám se divím, že to na mém výkonu nebylo znát, odbránil jsem si skutečně velmi dobrý zápas. Bohužel jsme inkasovali vyrovnávací gól při střídání spojeným s nečekanou ztrátou míče, kdy ve výsledku na mě šli dva a já tentokrát nestíhal nezablokovat střelu. Opravdu mě to hodně mrzelo, protože tohle byl zápas na nulu. Moje nohy plné cucfleků od míčků by mohly vyprávět jaká to je škoda:(. Zápas skončil 1-1, což je asi pro tým plus. Osobně si myslím, že to chtělo vyhrát i tenhle druhý zápas. Měli jsme na to. Co se týče rozhodčích na tomto turnaji, tak opravdu smekám. Po tom co jsem viděl první turnaj, tohle byla paráda. Pískali výborně, hlavně druhý zápas.
Kluci mě potom hodili autem na metro, odkud jsem vyrazil na nádraží a domů do Teplic, abych stihl v TV ještě závěr zápasu FK Teplice na Slavii. Bohužel prohráli 0-1.
Je už večer a já ulehám k nezbytnému odpočinku, abych byl zítra schopný vstát a alespoň opřený o hokejku odehrát tři zápasy v Krupce.

dost unavený J

a ještě něco jsem zapomněl. Myslím, že bychom měli zaměstnat kouče, třeba jako měl první tým soupeřů (SK Termix)... a nebylo by taky od věci abychom se naučili hrát čtverec v pěti, a aby nám to kouč připomínal dostatečně hlasitě alespoň každých pět vteřin. Ale pozor, hlavně nehrát chobotnici, to je totiž špatně:D Zkrátka v něčem jsme za soupeři dost pozadu:-/
Ach jo, ještě ted mi ten kouč "Jedlička" zní v hlavě s jeho skřehotáním "čtvereeeec"