pondělí 17. srpna 2015

Je váš byt stále "váš"?

Prosím přečtěte si aspoň nadpis odkazu níže a můžeme začít společně brečet... 


A napíšu to. Jak nevěřím moci výkonné, že nemá v hlavě nasráno, jak nevěřím moci zákonodárné, že nemá v hlavě nasráno, tak už nevěřím ani té justici, že nemá v hlavě obsah odpadní jímky. Systém socialismu s tváří pravdy a lásky, který nám tu postupně bují už léta, prohlubován snahami p. agenta Bureše o postupné kriminalizování kohokoliv, když se to bude hodit, zdárně tímto zdánlivě nevinným rozhodnutím postoupil k dalšímu stupni všeobecné akceptace…aneb ze salámu svobody nám odkrojili další kousek, dle mého celkem tlustý, ač to tak na první pohled nevypadá. Akceptovala to justice. Občan (průměrný bílý heterosexuál v autě) má opět o kus menší práva. Pronajímáte byt? Měli byste se bát, jestli vám tam náhodou pí. ombudsmanka nenasere opáleného provokatéra bez záruky příjmů. Chcete svůj majetek dobrovolně poskytnout někomu, komu nedůvěřujete, kdo se vám "nějak nezdá"? Nevěříte v jeho slušnost, či platební schopnost? Samozřejmě že ne, už tu nejste na světě zas tak krátce, takže jste už něco zažili a máte v paměti, že člověk třeba s tetováním nebo hajzlpapírem přilepeným na botě prostě není tak economically viable, jako člověk, který přijde si prohlédnout byt slušně oblečen a rozumně komunikující. Takže prostě toho s tetováním odmítnete, protože předcházíte problémům, protože máte už zkušenost, klidně i zprostředkovanou. Zdá se mi to logické. Já bych kohokoliv odmítnul, když bych ho tam nechtěl kvůli čemukoliv. Je to můj majetek a mé právo s ním nakládat jak já chci. Nicméně dobroseři, kteří často nemají starosti, jak nakládat se svým majetkem ať už z jakéhokoliv důvodu, nám budou říkat co mámě se svým majetkem dělat, co je správné, a co nikoliv, oni to určitě vědí nejlépe. 

…zajímal by mě názor právníka, jestli nááhodou najímání provokatérů pí. čoudomilkou Šabatovou, nenaplňuje svými znaky §158 Zneužívání pravomoci veřejného činitele nebo §329 Zneužití pravomoci úřední osoby…

Já vlastně nechápu, proč to má stát vůbec zapotřebí, ten nešvar soukromého vlastnictví. Tentokrát konkrétně bytů, když s ním člověk stejně nemůže nakládat plně dle svého. Proč stát rovnou neudělá nějaký zákon, kterým vyvlastní byty a vůbec jakýkoliv majetek?


„Pane poslanče, to už tu jednou bylo, to je fakt, to by si lidi asi vzpomněli a těžko by to překousli.“

„No tak to pane poslanče trochu ochčijem obloukem. Uděláme to tak, že majetek bude sice papírově jejich, ale uděláme zákon, aby měli dispozice tak omezený, abychom ten nešvar soukromničení postupně vymýtili. Aby třeba své auto museli pro začátek 3 dny v měsíci poskytnout carsharingové neziskovce kámoše Tondy, poslední dobou mu kšefty tolik nejdou. Aby auto toho bílého heterosexuálního asociála nestálo bezpečně v jeho soukromé garáži, ale aby mohl sociálně empaticky pomoci kupříkladu Gežovi odvézt Eržiku rodící osmého potomka, čtvrtému různému otci, ve třech letech, do nemocnice, která dostane péči proplacenou pouze z daní té pracující svoloči, protože Gežo ani Eržika nepracují a ani to nemají prozatím v plánu, je přece kurva blahobyt bude ještě líp a budou nás volit dál. //Ta bezpečná garáž, kolego, tam bychom mimochodem, mu mohli nastěhovat uprchlickou rodinu hledající bezpečí – v rámci zákona o povinné dobrovolné pomoci uprchlíkům, udělej poznámku, ty čmoudy mu vnutíme až příští rok, ať se nám hajzl prachatej hned neoběsí, když by dostal všecky výhody najednou//“

„To je super začátek ty vole. A s bytama to uděláme tak, že nebude možné, aby si ten šmejd majitel bytu vymýšlel, komu chce a nechce pronajímat, hovno tomu rozumí. Kolego, mám to. Geniální nápad. Uděláme centrální registr lidí hledající nájem, zavedeme pořadníky a fascikly a úředníky. A bude to stylem, kdo dřív přijde, ten dřív bydlí. A na majitele serem, je to sice papírově jeho, ale pronajmout bude muset tomu, koho určíme my.“ „Ale pane poslanče, zdá se mi to zbytečně složité a neefektivní, nešlo by to nějak … vylepšit?“ „No napadá mne jenom možnost zpoplatnit ty změny v pořadníku. Jasná, kapřík do rybníka, inkognito vole.“

Abych to shrnul, rozsudek o nutnosti omluvy od paní z realitky považuji za chybný, špatný, nepřijatelný, příčící se svobodné společnosti a kopající zdravý rozum a majetková práva vší silou do rozkroku.

Doufám, že se paní neomluví… doufám, že bude bojovat. Tohle zatímní vítězství druhé strany je větší než se zdá.

J

Žádné komentáře:

Okomentovat