Jak jsem pečoval o auto

Jak asi víte, jsem člověk, který si rád spraví své věci sám, pokud to alespoň trochu umí. Důvod je jednoduchý. Kdokoliv mi cokoliv spravoval, tak to udělal aspoň z nějaké části dle mého blbě. Nemyslím, že bych byl úplně posedlej pedant nebo extrémní puntičkář, ale mám prostě rád dobře odvedenou práci, za tu klidně i připlatím. Vadí mi ale fušeřina, a v dnešní době si i fušer vydělá i tak dobrý prachy, protože lidi si odvykají pracovat rukama a sehnat dobrého řemeslníka je leckdy nadlidský úkol... no zkrátka a jednoduše... po stručné instruktáži jak se starat o určité věci v autě jsem se rozhodl, že si vyměním vzduchový filtr a žárovku v mlhovém světle.

Sobota ráno, parkuju auto do garáže, čumákem ven, abych na to viděl, otvírám kapotu. Vzduchový filtr je usazen v takové velké plastové jakoby vaně, do které vede roura jak od kamen a ven vede jen o něco málo tenčí do motorového prostoru. Jednoduše se povolí 4 zarezlé šrouby a odklopí se vrchní část vany. Pak už se jen vyndá filtr. Kdyby mi někam neupadl jeden ze šroubů, který jsem pak asi 10 minut vyndaval z nemožné pozice mezi všema těma rourama, tak to trvalo snad pět minut. Byla to až neuvěřitelná brnkačka, takže jsem se rozhodl vyndat i celou vanu a tu umejt, abych z toho vyndal všechen ten sajrajt, co se tam za leta usadil. K tomu jsem zjistil je potřeba odmontovat nějaký bazmek s lankem, který nevím proč byl připojen zrovna k té vaně... asi se to hodilo..kdo ví... a pak vyndat autobaterku a její držák. Tak jsem to vše provedl. Při vidině prázdného místa v motorovém prostoru, a s pohlédnutím na vše na zemi, co jsem vyndal, jsem se rozesmál se slovy, že to už asi nikdy nesložím a do Prahy pojedu max vlakem. Takže první část by byla venku, teď ta mlhovka. Koukám zeshora, jak by se na ní šlo dostat, ale možnost nevidím, ani kdybych vyndal celý světlomet, který je nad ní. Takže zespoda. Lehám si na kartonové krabice a lezu pod auto. Samosebou je i mlhovka zevnitř v takovém plastovém krytu. Jak se k tomu dostat. Škvíra je tam "velká" asi tak na dětskou ruku. Povoluji tedy spojení dílů karoserie a jeden plastový kryt nějaké nádržky dávám bokem. Nyní tam už strčím ruku a dosáhnu na kryt. Problém je, že když už tam strčím ruku, tak není možné nic vidět. Prostě buď vidíte, nebo s tím něco děláte. Obojí není možné. Vidět co rukou děláte je jen zbožné přání. Naštěstí je to na podobném principu jako vnitřní plastové kryty normálním světlometů. Vyndavám to a znovu koukám dovnitř. Vidím nějaký mechanismus, kdy klasicky drát tlakem drží žárovku na místě. Vidím jednu západku, z které se ten drát musí vyháknout, aby to šlo povolit. K té se šlo dostat max tak dvěma prsty. A zase - nevidíte co děláte. Pracujete po hmatu. Chvílema jsem se snažil si svítit mobilem, nicméně nebylo to úplně ono, protože důležitá místa stejně nebyla vidět (víte, že dotykové mobily lze celkem dobře ovládat i nosem?). Nohy jsem měl chvílema i ve vzduchu jak jsem se snažil drátek vyháknout ze západky ven, zkoušel jsem to i šroubovákem. Nešlo to. Tak jsem vstrčil ruku a hmatal a osahával, a přemýšlel, co tam kde ještě může být za sráč, co to tam porád drží. Hmatal jsem po drátu a zjistil jsem, že tam je druhá západka, která není odnikud vidět. Člověk, co to vymýšlel, stoprocentně nikdy nepočítal s tím, že se bude v mlhovce cokoliv měnit. A pokud ano, tak jedině, když bude z pod kapoty pryč úplně celý motor. S vypětím všech sil ve dvou prstech vytlačuji z polohy drát u druhé západky a žárovka už lze vysunout, ale opět nevidím, kam až ji vysouvám, protože není místo. Drží na drátku. Normálně by to člověk vzal do ruky tak, že jednou rukou si podrží "objímku žárovky" a druhou vytáhne konektor se zdrojovým drátem. Drát bohužel byl dlouhý sotva 5cm, takže rozpojovat opět po hmatu, jednou rukou, a ve značně ztísněném prostoru. Opravdu geniální. S rukou od krve a vyčerpán jak kdybych si šel stříhnout vzpěračskou soutěž jsem vylezl zpod auta, natlačil ho zpět do garáže, a vzal filtr a žárovku dom. Na netu jsem našel odpovídající filtr, a i žárovku (nechápu, jak žárovka H1 do mlhovky může stát 25 až 650 zlatých). Hledal jsem všude možně, bohužel mi nakonec jako nejjednodušší řešení vyšlo Auto Nelly. Filtr asi za 280, žárovka 30, ok, beru, objednávám a jdu pro to. Vyzvednuto, rozloženo u garáže kolem auta. Filtr nacpat, vanu přimontovat, lanko zpět, autobaterka taky... paráda. Deset minut času. A teď ta žárovka... tak znova nejdřív obhlédnu vše kam oko z pod auta dohlédne a zkouším to tam narvat. Nejde. Zkouším koukat, zvedat drátky, pak po hmatu vstrkávat ale nejde to tam. Měním polohy, prsty odkrvené, odřené. Nakonec jsem to dělal tak, že jsem klečel s hubou nalepenou na té mlhovce zepředu a ruku prostrčenou zespoda a koukal jsem skrz tu díru v tom světle, jestli se trefuju tou žárovičkou nebo ne. Člověk menšího vzrůstu s kratšími údy by měl asi problém. Nechápu proč to tam nejde. Nadávám. Znova pod auto a koukám. Po tom, co mi potřetí žárovička spadla na zem, lituji, že jsem nekoupil rovnou tři, abych to mohl vždy rozdupat vzteky, aspoň bych si ulevil. Nějakým zázrakem to tam asi po půl hodině pachtění zapadlo. Pocit úlevy neuvěřitelnej, skoro jako když z posledních sil doběhnete na hajzlík a dosednete. Teď už jen drobnosti jako vnitřní krytka světlometu, samosebou mi taky dvakrát upadla, páč je to ještě větší kus krámu a dostat ho do tak těsného prostoru je zas trochu náročnější. Nicméně zdařilo se. Dokonce vše. Nezbyl mi žádný díl. Vše co jsem vymontoval jsem do auta i vrátil. True story.

Takže závěrem... klakson troubí, stěrače stírají, světla svítí :)

J