Minulá středa. První den, kdy jsem se tenhle školní rok měl vydat do našeho ústavu... v práci jsem si hodil volno, tak jsem si mohl pěkně poskládat činnosti. Ráno příjezd do Phy, pak 10:45 plasma, 12:30 oběd s Gábinou, 13:00 zápis ve škole, odpo dospat, po měsíci zase uklidit a nakoupit, a 20:00 dýmka u mě u Ligy Mistrů s kámošem... nádhera co? Pěkně využitý den, sám se nad výsledkem plánování dmu pýchou.
Ráno přijíždím do Phy v 7:45, paráda, "to se ještě parkovává v pohodě před barákem", broukám si melodii z rádia, jedu přes Vysočanskou, a hned mě při pohledu v dál zarazí naprosto neobvyklá kolona, táhnoucí se až před místo, kde je můj druhý domov. Hm, co se asi děje... že by havárka? Hmm... divný. No nic, popojíždím a slimáčím tempem se blížím k bytu. S hrůzou vidím, jak jsou vedlejší ulice naprosto vyautěné, no sakra, oni to snad budou mejt. Takže všichni stojí tam, kde jen je místo, a že ho nebývá moc, ani když povolenkáři stojí kde mají. Už jsem skoro na úrovni bytu, a vidím možná místo... cca 50m vpravo, nicméně kolona stojí. Na trampásu stojí černý pasát kombi, jede tram a zvoní na něj, chudák, pouštím ho před sebe... popojíždíme. No co myslíte, u volného místa jsem hodil blinkr na vteřinu přesně s ním, a to místo mi ten píííp píííp pííípíííííípípíípípíííííííp sebral. Takhle jsem nenadával hodně dlouho. Opravdu, tak dlouhá věta o tolika slovech, a snažil jsem se se neopakovat. Nasrán s rukou obitou o měkčené plasty volantu a přístrojové desky jsem dojel až skoro na Balabenku, kde jsem zaparkoval. Vzhledem k tomu, že jsem pak měl jít na plasmu, tak už jsem měl vypito 1,5l vody a notně jsem pociťoval potřebu. Takže zavázat na uzel a rychle na byt celou tu po... dálku. Dojdu na byt, ulevím si, zapínám net.... not working. Workuju na soljúšnu, no a fakt jsem to zmenežoval. naneštěstí až v čas, kdy jsem už měl vyrazit na plasmu. Tak jdem.
Dojedu na plasmu přesně včas, všecko v pohodě, jdu na sál, dostal jsem snad tu nejhezčí sestřičku, kterou jsem ještě neměl tu čest počastovat svými super vtipnými poznámkami. Ihned jsem se jal tento nedostatek napravovat. Jaký jsem vzorný a bezproblémový dárce, a že má štěstí že mě má, a další tyhle moje kecy, znáte mě. Odběr ok, zaváže mě, a jdu ze sálu pryč, překvapen však u dveří ze sálu zjišťuji, že obvaz mám skoro komplet na rudo, a odkapávám. Vracím se zpět za sestřičkou, že mám reklamaci. Tak mě sprdla, že jsem to blbě držel, a já ji, že to blbě zavázala. Tak mi to umyla a zavázala znova. Fajn.
Jdu na oběd. Přijdu dřív, píšu že tam budu dřív. Když už je skoro čas, pípne odpověď, že dorazí až pozdějc, neva. Nou stress. Z oběda dojdem před posluchárnu, narváno lidma, to mi fakt chybělo. No co, holky mi podrží snad místo. Podržely. Hodný holky. Opisuju předměty za řevu báby, aby bylo ticho, nebo nás vyhodí za dveře. Hahaha, to si nechte pro vnoučata. Opisuju. Jdu se zeptat, zda je nutná kopie indexu, když jim ten index stejně ukazuju i s výpisem ze systému. Je. Ku_vadrát. Jdu hledat kopírku. Nacházím chudáka obsluhu u kopírky uprostřed schodiště , fajn, platím 5Kč a vracím se, a vykonávám svou snad nejoblíbenější činnost - čekám frontu. Dočkám se a jedem pryč.
Uf. Cestou moknu, a ač mám déšť rád, tak tohle bylo moc. Dojedu mokrý jak ryba na byt, du spát. Vstávám za hodinu rozlámanější než předtím. Uklízím obývák po tornádu, domlouvám se s kámošem kdo co veme, a jdu nakoupit. Morgana samosebou v Bille nemaj, blbci. Kdo by ten rum značky "rum" pil... :-/ no už jsem se zhýčkal...beru ho u čičmanů s vysokohorskou přirážkou.
Přijde kámoš, dělám šíšu, zapínáme fotbal, pokuřujem, kecáme, koukáme. Idylka. Po matchi se kámoš odebral dom, a já uklízet zbytky. Vemu šíšu, a věřte nebo ne, podruhý v životě mi spadl uhlík, na koberec. Reakce byla střelhbitá. Snad ještě než dopadl na koberec jsem měl v ruce kleště a směřoval dolů. Uhlík dopadá a tříští se na tři větší kousky a několik menších. Nemám slov, sbírám to nejrychleji jak můžu, ale stejně mě ovane čichový zážitek, který si užívají krom kuřáků vodnice snad jen erotomani, co drhnou partnerky natvrdo o koberec. Vida, je to propálený na více místech. Super. Asi opět posunu gauč směrem do pokoje. Ještě to zopakovat dvakrát, a už se do obýváku poleze přes gauč. Beru na tácku uhlíky a házím je do záchoda. Tácek omývám ve dřezu plném nádobí. Jsem znaven. Řinčení rozbíjejícího se skla ve dřezu mě už fakt nepřekvapuje. Pouštím vše jako na lusknutí prstů z rukou, a jdu okamžitě spát, aniž bych se něčeho nedej bože nedotknul... end of day[dej].
your J[džej] :)
Ráno přijíždím do Phy v 7:45, paráda, "to se ještě parkovává v pohodě před barákem", broukám si melodii z rádia, jedu přes Vysočanskou, a hned mě při pohledu v dál zarazí naprosto neobvyklá kolona, táhnoucí se až před místo, kde je můj druhý domov. Hm, co se asi děje... že by havárka? Hmm... divný. No nic, popojíždím a slimáčím tempem se blížím k bytu. S hrůzou vidím, jak jsou vedlejší ulice naprosto vyautěné, no sakra, oni to snad budou mejt. Takže všichni stojí tam, kde jen je místo, a že ho nebývá moc, ani když povolenkáři stojí kde mají. Už jsem skoro na úrovni bytu, a vidím možná místo... cca 50m vpravo, nicméně kolona stojí. Na trampásu stojí černý pasát kombi, jede tram a zvoní na něj, chudák, pouštím ho před sebe... popojíždíme. No co myslíte, u volného místa jsem hodil blinkr na vteřinu přesně s ním, a to místo mi ten píííp píííp pííípíííííípípíípípíííííííp sebral. Takhle jsem nenadával hodně dlouho. Opravdu, tak dlouhá věta o tolika slovech, a snažil jsem se se neopakovat. Nasrán s rukou obitou o měkčené plasty volantu a přístrojové desky jsem dojel až skoro na Balabenku, kde jsem zaparkoval. Vzhledem k tomu, že jsem pak měl jít na plasmu, tak už jsem měl vypito 1,5l vody a notně jsem pociťoval potřebu. Takže zavázat na uzel a rychle na byt celou tu po... dálku. Dojdu na byt, ulevím si, zapínám net.... not working. Workuju na soljúšnu, no a fakt jsem to zmenežoval. naneštěstí až v čas, kdy jsem už měl vyrazit na plasmu. Tak jdem.
Dojedu na plasmu přesně včas, všecko v pohodě, jdu na sál, dostal jsem snad tu nejhezčí sestřičku, kterou jsem ještě neměl tu čest počastovat svými super vtipnými poznámkami. Ihned jsem se jal tento nedostatek napravovat. Jaký jsem vzorný a bezproblémový dárce, a že má štěstí že mě má, a další tyhle moje kecy, znáte mě. Odběr ok, zaváže mě, a jdu ze sálu pryč, překvapen však u dveří ze sálu zjišťuji, že obvaz mám skoro komplet na rudo, a odkapávám. Vracím se zpět za sestřičkou, že mám reklamaci. Tak mě sprdla, že jsem to blbě držel, a já ji, že to blbě zavázala. Tak mi to umyla a zavázala znova. Fajn.
Jdu na oběd. Přijdu dřív, píšu že tam budu dřív. Když už je skoro čas, pípne odpověď, že dorazí až pozdějc, neva. Nou stress. Z oběda dojdem před posluchárnu, narváno lidma, to mi fakt chybělo. No co, holky mi podrží snad místo. Podržely. Hodný holky. Opisuju předměty za řevu báby, aby bylo ticho, nebo nás vyhodí za dveře. Hahaha, to si nechte pro vnoučata. Opisuju. Jdu se zeptat, zda je nutná kopie indexu, když jim ten index stejně ukazuju i s výpisem ze systému. Je. Ku_vadrát. Jdu hledat kopírku. Nacházím chudáka obsluhu u kopírky uprostřed schodiště , fajn, platím 5Kč a vracím se, a vykonávám svou snad nejoblíbenější činnost - čekám frontu. Dočkám se a jedem pryč.
Uf. Cestou moknu, a ač mám déšť rád, tak tohle bylo moc. Dojedu mokrý jak ryba na byt, du spát. Vstávám za hodinu rozlámanější než předtím. Uklízím obývák po tornádu, domlouvám se s kámošem kdo co veme, a jdu nakoupit. Morgana samosebou v Bille nemaj, blbci. Kdo by ten rum značky "rum" pil... :-/ no už jsem se zhýčkal...beru ho u čičmanů s vysokohorskou přirážkou.
Přijde kámoš, dělám šíšu, zapínáme fotbal, pokuřujem, kecáme, koukáme. Idylka. Po matchi se kámoš odebral dom, a já uklízet zbytky. Vemu šíšu, a věřte nebo ne, podruhý v životě mi spadl uhlík, na koberec. Reakce byla střelhbitá. Snad ještě než dopadl na koberec jsem měl v ruce kleště a směřoval dolů. Uhlík dopadá a tříští se na tři větší kousky a několik menších. Nemám slov, sbírám to nejrychleji jak můžu, ale stejně mě ovane čichový zážitek, který si užívají krom kuřáků vodnice snad jen erotomani, co drhnou partnerky natvrdo o koberec. Vida, je to propálený na více místech. Super. Asi opět posunu gauč směrem do pokoje. Ještě to zopakovat dvakrát, a už se do obýváku poleze přes gauč. Beru na tácku uhlíky a házím je do záchoda. Tácek omývám ve dřezu plném nádobí. Jsem znaven. Řinčení rozbíjejícího se skla ve dřezu mě už fakt nepřekvapuje. Pouštím vše jako na lusknutí prstů z rukou, a jdu okamžitě spát, aniž bych se něčeho nedej bože nedotknul... end of day[dej].
your J[džej] :)
Každý den není posvícení ;) Ty jsi si den možná neužil, ale já tvůj článek ano ;) JB [džejendbííí]
OdpovědětVymazat