Tak přesně tuhle otázku jsem si položil v pátek, když jsem po školním týdnu v Praze jel zase na víkend dom... a odpověď je, světe div se... "já nevím". Prostě nevím, klidně mě mlaťte přes hlavu, ale nevím.
Týden začal přednáškou z Mezinárodní ekonomie, což je pravděpodobně stěžejní předmět tohoto semestru. Přednášel to pan Soukup, o jehož schopnostech a duševním stavu jsem pochyboval již předem, kvůli vyprávění těch, kteří ho již zažili. Inu pan Soukup přišel, já si ještě psal přes mobilní icq s kámoškou, a na její dotaz, jestli tam už je a co děláme, jsem dle pravdy odpověděl, že tam už je 10 minut, ale neděláme nic, připravuje si prezentaci asi. Pán byl pomalejší. Pán začal mluvit. A to jsem začal řešit dilema, jestli čte informace ze slajdů rychlostí jednu větu za minutu proto, abychom si to dobře, v klidu, a několikrát zapsali, anebo proto, že to jinak neumí. Nemám jak to rozhodnout... Nevím.
Druhá přednáška byla z nějaké politologie, tak jsem se tam šel taky podívat. Tenhle přednášející je sice fajn, mluví dobře, ale bohužel, se často dost vyhýbá tématu, které je náplní předmětu. Poslouchá se pěkně, ale jeho rozhořčení až hřmění, že Jugoši byli blbci že se tam vraždili, mi ke známce z toho předmětu těžko pomůže... anebo ano? Nevím.
V úterý to bylo cvíko z Místních financí, kde nám zadala seminárku, byly v podstatě tři možnosti. Paní se o každé rozpovídala, až mě to druhé téma skoro i zaujalo, nicméně jsem zjistil, že mám v mailu totožnou práci jako je první téma, jen o pár let zpět. Takže krásný vzor. Mám něco dělat, nebo použít to co mám...? Nevím.
Cvičení z Mezinárodní ekonomie vedl nějakej mlaďas, který se zdál naprosto v pohodě a klidu a nic moc po nás ani nebude snad chtít, a dokonce to i vypadalo, že tomu rozumí a že ho to baví, zajímalo by mne, jak dlouho mu ten elán vydrží. Nevím.
Přednáška ze Sociální komunikace a rétoriky, která zavede mojí pozornost jinam už po přečtení prvního slova názvu předmětu, byla vskutnu výživná. Že jsou na katedře psychologie svérázní lidé, o tom vím. Nicméně tohle už trochu hraničilo s mým zdravým rozumem. Ano, jsou to zajímavá cvičení, na to se naučit při mluvení využívat bránici, ale tak mohlo by se to dělat trochu jinou formou, než touhle hromadnou duševní onanií. Nevím.
Ve čtvrtek po standardním pracovním pohovoru mě čekalo cvičení z té Sociální ... něco. Pohovor byl celkem profesionální, takže mě to cvičení svou povahou zaskočilo. Nejdřív jsme měli s tou postarší paní za úkol dělat "situaci" kdy jeden z dvojice se ptá na info o druhém, a pak na kameru řekne co zjistil. Hm. Opravdu silně užitečná věc, v mých 25ti letech. No budiž, hodina pokračuje. Po této činnosti následovala ještě šťavnatější aktivita. Tzv. ""Test intuice"" ano, jsou tam dvoje uvozovky, úmyslně. Test spočíval v tom, jak odpovíme na otázky o ní, a jestli to jako odhadneme dobře. Dám na příklad jen jednu otázku, abyste si udělali obrázek, tečky znázorňují její mlčení a usilovné přemýšlení. "Jakou mám ráda hudbu? - 1) jazzík ..................................... 2) pop ...3) folk 4) kántry" Odpověď je i bábě Vomáčkové zcela zřejmá, takže test byl opravdu o velkém psím ... . A jakoby věděla, že už mě to sere, tak přišel ještě bonus. "Tak, mě to vždycky tak vadilo, že studenti pořád ve škole jenom sedí, tak se všichni postavte, do kruhu, a udělejte vpravo v bok." Odložil jsem propisku a blok, takže jsem po její následující vetě naneštěstí nemohl ani spáchat tužkou harakiri. "Tak a teď si zatněte ruce v pěst a masírujte záda člověka před vámi, a za pochodu". Připadal jsem si jak šestiletý děcko ve zvláštní škole, který tam navíc dali za trest. Potom tomu pocitu ještě nasadila korunu povelem "A teď provedeme čelem vzad, a oplatíme to tomu kdo masíroval vás". Čtvrtý ročník univerzity? To teda nevím.
Konec týdne pro mě měl nastat ve čtvrtek večer, povinnou přednáškou z volitelné Regionální politiky nezaměstnanosti. Opravdu nastal konec, ale pro mě tohohle předmětu, protože po zadání seminární práce, která měla snad všechny fíčury diplomky, až na menší rozsah, jsem se rozhodl se z tohohle voliteláku vyvlíknout... možná se to i povede, nevím...
Jsem ještě pořád školák? Já nevím...
J
Týden začal přednáškou z Mezinárodní ekonomie, což je pravděpodobně stěžejní předmět tohoto semestru. Přednášel to pan Soukup, o jehož schopnostech a duševním stavu jsem pochyboval již předem, kvůli vyprávění těch, kteří ho již zažili. Inu pan Soukup přišel, já si ještě psal přes mobilní icq s kámoškou, a na její dotaz, jestli tam už je a co děláme, jsem dle pravdy odpověděl, že tam už je 10 minut, ale neděláme nic, připravuje si prezentaci asi. Pán byl pomalejší. Pán začal mluvit. A to jsem začal řešit dilema, jestli čte informace ze slajdů rychlostí jednu větu za minutu proto, abychom si to dobře, v klidu, a několikrát zapsali, anebo proto, že to jinak neumí. Nemám jak to rozhodnout... Nevím.
Druhá přednáška byla z nějaké politologie, tak jsem se tam šel taky podívat. Tenhle přednášející je sice fajn, mluví dobře, ale bohužel, se často dost vyhýbá tématu, které je náplní předmětu. Poslouchá se pěkně, ale jeho rozhořčení až hřmění, že Jugoši byli blbci že se tam vraždili, mi ke známce z toho předmětu těžko pomůže... anebo ano? Nevím.
V úterý to bylo cvíko z Místních financí, kde nám zadala seminárku, byly v podstatě tři možnosti. Paní se o každé rozpovídala, až mě to druhé téma skoro i zaujalo, nicméně jsem zjistil, že mám v mailu totožnou práci jako je první téma, jen o pár let zpět. Takže krásný vzor. Mám něco dělat, nebo použít to co mám...? Nevím.
Cvičení z Mezinárodní ekonomie vedl nějakej mlaďas, který se zdál naprosto v pohodě a klidu a nic moc po nás ani nebude snad chtít, a dokonce to i vypadalo, že tomu rozumí a že ho to baví, zajímalo by mne, jak dlouho mu ten elán vydrží. Nevím.
Přednáška ze Sociální komunikace a rétoriky, která zavede mojí pozornost jinam už po přečtení prvního slova názvu předmětu, byla vskutnu výživná. Že jsou na katedře psychologie svérázní lidé, o tom vím. Nicméně tohle už trochu hraničilo s mým zdravým rozumem. Ano, jsou to zajímavá cvičení, na to se naučit při mluvení využívat bránici, ale tak mohlo by se to dělat trochu jinou formou, než touhle hromadnou duševní onanií. Nevím.
Ve čtvrtek po standardním pracovním pohovoru mě čekalo cvičení z té Sociální ... něco. Pohovor byl celkem profesionální, takže mě to cvičení svou povahou zaskočilo. Nejdřív jsme měli s tou postarší paní za úkol dělat "situaci" kdy jeden z dvojice se ptá na info o druhém, a pak na kameru řekne co zjistil. Hm. Opravdu silně užitečná věc, v mých 25ti letech. No budiž, hodina pokračuje. Po této činnosti následovala ještě šťavnatější aktivita. Tzv. ""Test intuice"" ano, jsou tam dvoje uvozovky, úmyslně. Test spočíval v tom, jak odpovíme na otázky o ní, a jestli to jako odhadneme dobře. Dám na příklad jen jednu otázku, abyste si udělali obrázek, tečky znázorňují její mlčení a usilovné přemýšlení. "Jakou mám ráda hudbu? - 1) jazzík ..................................... 2) pop ...3) folk 4) kántry" Odpověď je i bábě Vomáčkové zcela zřejmá, takže test byl opravdu o velkém psím ... . A jakoby věděla, že už mě to sere, tak přišel ještě bonus. "Tak, mě to vždycky tak vadilo, že studenti pořád ve škole jenom sedí, tak se všichni postavte, do kruhu, a udělejte vpravo v bok." Odložil jsem propisku a blok, takže jsem po její následující vetě naneštěstí nemohl ani spáchat tužkou harakiri. "Tak a teď si zatněte ruce v pěst a masírujte záda člověka před vámi, a za pochodu". Připadal jsem si jak šestiletý děcko ve zvláštní škole, který tam navíc dali za trest. Potom tomu pocitu ještě nasadila korunu povelem "A teď provedeme čelem vzad, a oplatíme to tomu kdo masíroval vás". Čtvrtý ročník univerzity? To teda nevím.
Konec týdne pro mě měl nastat ve čtvrtek večer, povinnou přednáškou z volitelné Regionální politiky nezaměstnanosti. Opravdu nastal konec, ale pro mě tohohle předmětu, protože po zadání seminární práce, která měla snad všechny fíčury diplomky, až na menší rozsah, jsem se rozhodl se z tohohle voliteláku vyvlíknout... možná se to i povede, nevím...
Jsem ještě pořád školák? Já nevím...
J
Jaký to jemný sarkastický humor. Já jsem se opět pobavil. To vím :) MM
OdpovědětVymazat