Jak na mě zas jednou vlezlo EMO

...aneb ohlédnutí za ziskem "Bc." titulu.

Vím, že aktuálnost tohoto článku bude někde mezi křížkem po funuse a porodem po 12ti měsíčním těhotenství, nicméně dřív to porodit z rozličných důvodů nešlo ... (nechtělo se mi :D)

Státnice. Každý si pod tím představí něco jinýho. Já si pod tím představoval jenom další zkoušku, která ovšem ohodnotí tvrdou práci studenta za tři roky najednou. Může to být slušná zrada, nervák vytuhne a neřekne nic, ikdyž předtím 3 roky neměl moc problémů, kdokoliv může dostat jedinou otázku kterou umí, anebo třeba jedinou, kterou neumí. Jinak řečeno, i zde, jako ostatně u jakéhokoliv okamžiku v životě prezenčního studenta je obsazený do hlavní role náhodný fucktor.

Můj velký termín byl 28.5.2009 ve 13.00? Nevím přesně, ale to stejně není důležité. Měli jsme tam být dle instrukcí 2h před časem zkoušení. Ok, jel jsem dřív, v klídku, přijel jsem třeba v 11 a šel se mrknout na lidi. Všichni vystresovaný až do formálně svátečních bot, ačkoliv za celou dobu zkoušení, od asi 25.5. vyhodili celkem 2 nebo 3 lidi. No nic, šel jsem na jídlo a vrátil se, kecal se známýma. Na řadu jsem šel oproti napsanému času snad o hodinu později, protože komise měla hlad. Nabízelo se prosté řešení, že na seznamu jeden čas zkoušení vynechají a člověk tam pak nebude stát jak kokot zbytečně hodinu navíc. Ale vzhledem k tomu, že se pak čekalo na konec, a podání si ruky s komisí a vrácení bakalářky je můj povzdech a návrh naprosto irelevantní.

Nicméně zkoušení probíhalo takto: přišel jsem, tajemnice mě představila, a byl jsem předsedkyní a požádán o shrnutí mé bakalářky. Tak jsem ji tedy shrnul, načež mi řekla, že zrovna neposlouchala, tak jsem docela koukal, nicméně paní už měla svůj věk, a možná, že došly baterky v naslouchátku. Tři přísedící se chopili iniciativy, a každý mi dal nějakou otázku k mé práci, s jedním jsem si o tématu docela fajn popovídal ačkoliv mě zarazilo, že mu mám vymyslet nový typ propagace pro ČZU z fleku. Nicméně jsem to nějak uhrál. Přišla ekonomie, dostal jsem otázku, chvíli mluvil, nakreslil si prasečí graf, který jsem díky své prasečitosti blbě interpretoval. Nicméně mi to došlo a tak jsem uvedl vše na pravou míru. Z humanitních věd se mě znuděný zkoušející zeptal na něco o politice, což jsem mu řekl, až na slovo "lobbování" které jsem mu popsal snad všemi způsoby, jen ne tímto podle mého názoru počeštěným patvarem. Z managementu se mě ptali zrovna na jednu ze dvou otázek, které jsem nechtěl, nicméně jsem mu řekl nějaké základní rozdělení něčeho, asi organizačních struktur, na jeho dotaz jsem ještě vyplivl pár příkladů a hotovo. Šel jsem před třídu, než se poradí, pak si mě zavolali a vyřkli ortel. Prospěl. Děkuji a nazdar bazar.

Čekal jsem tam potom ještě na konec, který v pondělí byl v 15.00, u nás se v 18.00 ještě zkoušelo. Pak si nás zavolali, řekli známky, podali si ruku, řekl jsem krátký proslov, že jim děkujeme, a dali si skleničku. Pak tam něco pořád mleli, předsedkyně se smála, že jí málem vypadly umělý zuby, záda mě bolely a vůbec celý mě to sralo. Nevím ani proč. Spousta lidí mi pak říkala, že mám bejt rád, mám to hotový, mám titul. Nevím, když mám něco hotový, tak z toho mívám pak dobrý pocit, což se o dokončení tadyté tříleté frašky říct nedalo.

J